Stín kapradiny

„Podobně jako jsem měl rád Marketu od středoškolských studií, mohl bych také mluvit o ‚Stínu kapradiny‘. Nad touto prózou jsem se sešel opět s Vladimírem Körnerem, který tu vlastně poprvé adaptoval cizí látku. Mezi Vančurou a Čapkem je jistá podobnost. Oběma stačil – skoro bych řekl banální – děj, který by nepřekážel rozvinutí myšlenkově bohatých úvah. U Čapka to byl příběh jako opsaný z venkovských kalendářů, tak hojně čtených na venkově ještě začátkem tohoto století. ‚Stín kapradiny‘ je o dvou mladých provinilcích, které iluze dovedou k tragickému konci. Podstatným partnerem je jim příroda ve své věčnosti.“ – František Vláčil (1997)