Everybody hurts

Dala jsem si horkou sprchu. Poprvé od té události jsem se mohl postavit na nohy. Ten pán se na mě prostě usmál. Nastoupila jsem do špatného vlaku. Brácha mě vzal za ruku. Byl jsem ve správné chvíli na správném místě. Asi to bylo tím nápisem na protější zdi. Začala jsem křičet z plných plic. Přesně ve chvíli, kdy jsem chtěl se vším skončit, začalo hrát z rádia „Everybody Hurts".

Inscenace rehabilitující slovo „naděje" – a číhající na okamžik, kdy do tmy pronikne první paprsek. „Za nocí nejtmavších na slunce pamatuj," vybídl kdysi Jiří Mahen.

Scénářem bude tentokrát diváctvo a jeho příběhy. Divadlo je během sezony sbírá a na jejím konci přetaví do večera oslavujícího odvahu nevzdávat se. Režisér Jan Mikulášek přitom nevynechá ani samotné herce – i oni se odváží sdílet strastiplné okamžiky svého života, protože zkrátka #everybodyhurts.

Příběhy lze sdílet na stránce provazek.cz/vyzva nebo na sociálních sítích pod #everybodyhurts #vyzvakesdileni.