Nová nauka o harmonii + V očích vážky
Kampus Palace, Ostrava
**25. 6. 18:30 – *Nová nauka o harmonii***
Skladba vychází z myšlenek a textů skladatele a teoretika Aloise Háby. Libreto je sestaveno z úryvků jeho knihy Neue Harmonielehre des diatonischen, chromatischen, Viertel-, Drittel-, Sechstel- und Zwölftel-Tonsystems, vydané roku 1927 v německém originále a roku 2000 v českém překladu pod názvem Nová nauka o harmonii diatonické, chromatické, čtvrttónové, třetinotónové, šestinotónové a dvanáctinotónové soustavy. V tomto pojednání Hába definuje metodiku kompoziční práce v mikrointervalových soustavách a prostřednictvím reflexe vlastní tvůrčí metody dospívá k ideji absolutní tvůrčí svobody. Věcný hudebně-teoretický traktát se tak proměňuje v hudební drama o hledání, poznání a umělecké svobodě, v němž se střetává racionalita s intuicí a vědění s imaginací.
Vokální part je rozdělen mezi dva kontrastní hlasy. Ženský hlas, našeptávající text v němčině, reprezentuje inspiraci, intuici a energii mládí; mužský hlas, předčítající českou verzi téhož textu, je hlasem autorova vyzrálého stáří, zkušenosti a rozumu. Instrumentální soubor tvoří smyčce, dřeva a žestě doplněné dvojicí klavírů; hudební složka se pohybuje v mikrotonálních systémech odvozených od čtvrttónového ladění.
Mikrotonální opera pro dva hlasy a komorní soubor, 2001–26
---
**25. 6. 20:00 – *V očích vážky***
V očích vážky je jednoaktová komorní opera vycházející z haiku Issy: „V očích vážky / se zrcadlí / vzdálené hory." Tato báseň určuje optiku celého díla – z nepatrného bodu se otevírá široký prostor, z ticha vzniká krajina. Libreto je složeno z vybraných haiku japonských mistrů, která fungují jako samostatné existenciální obrazy.
Sedm hudebních obrazů se rodí z unisona, z jednoho zvuku a jednoho pohledu, a postupně se rozvíjí do komplexnější zvukové struktury hlasů, smyčcového kvartetu, elektrické kytary a kvadrofonní elektroniky. Opera je vystavěna jako proces, v němž se soustředěný hudební základ postupně rozvíjí do složitějších vztahů.
Prostor Kampus Palace nese stopy bývalého hotelu a existuje dočasně, v přechodném okamžiku před proměnou v novou výstavbu – stav mezi dvěma časy, který podobně jako haiku umožňuje z nepatrného množství slov vznik mnohovrstevnatých obrazů.