Kar

Během smuteční večeře, při cinkání skleniček a tichém doprovodu smuteční kapely, se místo klidného rozloučení začnou odehrávat střípky ze života zesnulého. Ten skrz náhodné pohyby číšníka, skrz nenápadné kombinace hudby, slov a předmětů ožívá - a s ním ožívá i představivost hostů. Ti, opojeni vínem, se začnou vžívat do minulosti, až se sami stanou postavami příběhu o Anně Karenině.

Kabaret ruského realismu staví dramaturgii na živé, živočišné, autorsky zpracované hudbě vycházející z ruských tradic. Harmonika, perkuse, housle, cello, basa a pět hlasů provádí metamorfózu hudby a divadla, kabaretu a intimních scén s pohyblivými předměty.

Rytmika stoupá až do poslední chvíle, kdy se divák a herec - před dveřmi smrti - znovu ocitnou na začátku, u stolu se skleničkou vína v ruce.