Pohrdání

Pocit rozporu mezi nanicovatou současností a do ideálu stylizovanou minulostí jako výzva návratu k antice se táhne celými dějinami umění - a nedal spát ani Godardovi. Ten se ovšem nemohl pro svého Vergilia vypravit jako Dante o staletí nazpátek, do augustovské antiky. V krátkých dějinách filmu však už existovalo cosi jako „země zaslíbená" a její Vergilius byl v době natáčení Pohrdání dosud naživu: Fritz Lang. Godard proto nechal uctívaného tvůrce Metropolis hrát sebe sama - režiséra, který zde natáčí homérský mýtus.

Nápad skloubit takto „dvě antiky" by mohl vyvolat údiv, kdyby se ho Godardovi nepodařilo uskutečnit s tak přesvědčivou samozřejmostí. Na tomto pozadí se odehrává příběh moderního muže, který nedokáže vzdorovat síle peněz (Michel Piccoli coby evropský scenárista kontra Jack Palance coby hollywoodský producent) a v pohrdání sebou samým přichází i o svou lásku (Brigitte Bardotová).

Tragickým vyústěním zápletky odsouzený k nejhoršímu trestu - přežití - mu nakonec nezbývá nic jiného, než vrátit se na místo, kde se z Pomíjivého dělá Věčné.