Jeho jméno ti nejspíš nic neříká, ale ten příběh v jistém smyslu znáš. Opera, která se dnes hraje od Amsterdamu po Atlantu, vznikla v terezínském ghettu a její slova napsal muž, který k tomu neměl ani pořádný papír. Libreto psal původně na rub deportačního seznamu, protože jiný papír v táboře nebyl. Když do vyhledávače napíšeš KIEN Brno, nečeká tě festival ani kapela, ale osud malíře a básníka Petra Kiena, kluka, který vyrostl v brněnských ulicích a zanechal po sobě přes tisíc kreseb dřív, než mu bylo třiadvacet.

Je to jeden z těch příběhů, které se do školních čítanek nevešly a přitom by v nich měly stát tučně. Kien nebyl jen jedno jméno v seznamu obětí. Byl to člověk, který kreslil, psal verše i celé divadelní hry, a to všechno najednou. A protože zásadní kus života strávil v Brně, dává smysl, že se za dotazem KIEN Brno schovává právě on.

Kdo byl Petr Kien a proč ho lidé hledají jako KIEN Brno

Petr Kien byl židovský výtvarník, básník a dramatik spjatý s Brnem, jehož jméno se dnes nejčastěji objevuje u opery Císař Atlantidy. Za dotazem KIEN Brno tedy nestojí hudební přehlídka, ale jeden z nejvšestrannějších talentů své generace.

Peter Kien se narodil 1. ledna 1919 ve Varnsdorfu a byl to židovský umělec a básník. Patřil k výrazným postavám mezi umělci vězněnými v terezínském ghettu a jeho jméno se obvykle spojuje s Ullmannovou operou Císař Atlantidy; vedle libreta po sobě zanechal i významné výtvarné dílo, poezii a divadelní hry. Právě ta všestrannost je důvod, proč Kien z dějin nezmizel, přestože se ho o to nacisté pokusili. Kdo hledá KIEN Brno, obvykle narazí nejdřív na operu a teprve pak zjistí, kolik toho za jedním jménem je.

Z Varnsdorfu do brněnských ulic

Kien přišel na svět v pohraničním Varnsdorfu, ale rozhodující léta dětství a dospívání prožil v Brně. Právě tady se jeho talent naplno ukázal.

Prvních deset let strávil Kien ve Varnsdorfu, průmyslovém městě u česko-německé hranice, a během hospodářské krize se rodina přestěhovala do Brna. Otec vlastnil textilku, jejíž podnikání krize na přelomu dvacátých a třicátých let podlomila. Po roce 1929 se Kienovi usadili v Brně, kde Petr nastoupil na německé gymnázium a vynikal v kreslení, malování i psaní. V roce 1936 odmaturoval s vyznamenáním a na vysvědčení měl zvláštní poznámky o mimořádných schopnostech v psaní a kreslení.

Z Brna vedla cesta do Prahy. Téhož roku Kien nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění do třídy profesora Willyho Nowaka a do grafické školy Officina Pragensis pod vedením Huga Steinera-Praga. Slibný rozjezd ale zastavila politika. Po zavedení rasových zákonů byl Kien v roce 1939 z Akademie vyloučen, dál ale pracoval v Officině Pragensis. Začal také učit výtvarnou výchovu ve vinohradské synagoze. V roce 1940 se oženil s Ilse Stránskou a s rodinou se pokoušel emigrovat.

To se nepovedlo. Zůstala po něm ale hromada práce z doby, kdy měl teprve dvacet. Z jeho předterezínských let pochází přes tisíc kreseb, skic, návrhů a maleb. Když si uvědomíš, kolik toho stihl, než mu bylo třiadvacet, začne dávat smysl, proč se o Kienovi mluví jako o skryté perle brněnské kultury. Materiálu je hodně, jen se o něm málo ví.

Terezín: kreslíř, který dokumentoval ghetto zevnitř

V prosinci 1941 skončil Kien v Terezíně a dostal se do kreslírny technického oddělení. Oficiálně tam kreslil pro správu tábora, tajně ale zaznamenával, jak ghetto opravdu vypadalo.

V prosinci 1941 byl Kien deportován do Terezína. Po příchodu do ghetta ho jmenovali zástupcem vedoucího kreslírny technického oddělení. Pracoval jako kreslíř a grafik po boku dalších výtvarníků, mezi nimiž byli Bedřich Fritta a Leo Haas. Vedle povinné práce dělal to, co považoval za důležitější. Tajně dokumentoval každodenní život vězňů, kreslil portréty a další výjevy a psal hry, básně i operní libreto. Jeho akvarely a kresby vznikaly potajmu na ukradeném papíře a přesně zachycovaly brutalitu tábora, který nacisté navenek vydávali za vzorovou židovskou obec.

Zajímavý je kontrast, který se v jeho tvorbě z těch let objevuje. V terezínské kreslírně vznikaly portréty, krajiny a žánrové skici, jeho výtvarné dílo vyzařuje světlo, naději a teplo, zatímco texty z téhož období jsou většinou tragické a beznadějné. Ruka a pero jako by patřily dvěma různým lidem. A nebylo to jen kreslení. Kienovu sociálně satirickou hru Loutky nastudoval v Terezíně Gustav Schorsch a hrála se pětadvacetkrát, Gideon Klein zhudebnil jeho básnický cyklus Mor. Mezi jeho ghettovými hrami je i Médea.

Bankovka, kterou zamítl Heydrich

Málokdo ví, že Kien navrhl i peníze, které v Terezíně kolovaly. A že s jeho návrhem si to osobně vyřizovala jedna z nejvyšších hlav SS.

Ghetto mělo vlastní platidlo, které mělo dokreslit iluzi normálního života. Skutečná měna se vězňům zabavovala a nahrazovala poukázkami, které šlo utratit jen v táboře; celé to byla součást propracované iluze, aby tábor působil normálně a vězni vypadali jako placení dělníci. Návrh těch bankovek dostal na starost právě Kien. Jeho původní návrh ale zamítl velitel SS Reinhard Heydrich, který nařídil, aby na bankovce vypadal Mojžíš stereotypněji „semitsky" a aby si rukou zakrýval jedno z přikázání. Detail, který jednou větou shrnuje, s jakým cynismem se s Kienovým talentem zacházelo.

To, co po Kienovi zbylo, je z velké části dílo náhody a lidské slušnosti. Před deportací svěřil kufr své pomocnici Helze Wolfensteinové, uvnitř bylo skoro pět set výtvarných prací a řada dopisů. Dnes uchovává 681 jeho děl archiv Wiener Holocaust Library v Londýně. Právě jeho práce se dnes připisuje zásluha za to, že zachytila skutečnou podobu tábora a dostala ven zprávu, že žádné vzorové místo to nebylo.

Císař Atlantidy: opera napsaná na rubu deportačního seznamu

Nejznámější Kienovou stopou je libreto k opeře Císař Atlantidy, kterou složil Viktor Ullmann. Vznikla v Terezíně, nacisté ji zakázali a svět ji uslyšel až tři desetiletí po smrti obou autorů.

Der Kaiser von Atlantis, tedy Císař Atlantidy, je jednoaktová opera Viktora Ullmanna na libreto Petera Kiena, napsaná v Terezíně v roce 1943, než oba autoři zahynuli v Osvětimi. Příběh zní jako temná pohádka s ostrým politickým hrotem. Císař Overall, alegorie na Hitlera, vyhlásí totální válku, jenže Smrt i Harlekýn v jeho říši ztratili smysl: živí přestali žít a umírající umírat, a Smrt nakonec císaři nabídne, že se do práce vrátí, pokud bude on její první obětí. Je to podobenství o režimu, který přestal počítat s lidským životem.

Že jde o alegorii diktátora, pochopili i cenzoři. Opera se v Terezíně zkoušela v březnu 1944, ale nacistické úřady v postavě císaře rozpoznaly satiru na Adolfa Hitlera a uvedení nepovolily. Terezínské vedení dílo hrát nedovolilo. Zajímavé je, jak vlastně Kien k opeře přišel. Podle festivalu Ars Electronica byl malíř a spisovatel do projektu přizván až ve chvíli, kdy už byla partitura hotová; poslední, stačtyřicátá stránka rukopisu nese datum 8. listopadu 1943 a Ullmann na titulní stranu uvedl Kiena jako autora libreta.

Konec obou autorů byl stejný jako konec statisíců dalších. 16. října 1944 byli Peter, jeho žena Ilse Stránská i jeho rodiče deportováni do Auschwitz-Birkenau, kde byli zavražděni. V Osvětimi zahynul skladatel i libretista. Že dílo vůbec máme, je souhra štěstí a odvahy lidí, kteří partituru schovali. Premiéry se opera dočkala až 16. prosince 1975 v Amsterdamu, tedy víc než tři desetiletí po Kienově smrti. V roce 1990 ji v Lipsku nahrála značka Decca.

A Brno u toho není náhodou. V roce 2025 zařadil festival Ars Electronica v Linci k osmdesátému výročí konce druhé světové války novou inscenaci opery a mezi účinkujícími figuruje Filharmonie Brno. Jinými slovy, dílo, které lidé hledají jako KIEN Brno, není mrtvá kapitola z učebnice, ale živá věc, na kterou dnes narazíš v koncertních a operních programech. Kdo chce sledovat, kde se podobná díla objevují, ocení náš přehled koncerty.

Příběh tvůrce: od Kiena k Tolkienovi

Kienův osud spadá do žánru, který lidi nikdy nepřestane bavit: příběh tvůrce, tedy vyprávění o tom, jak vzniká dílo a co za ním stál za člověka. A přesně takový večer si můžeš užít i naživo.

Biografické divadlo tenhle typ zážitku staví na jediné otázce: co člověka žene k tomu, aby vytvořil svět, který ho přežije. U Kiena je odpověď brutálně konkrétní, protože svůj svět dotvářel doslova pod hrozbou transportu. Pokud tě baví portrét člověka za dílem, mrkni na inscenaci J. R. R. Tolkien - Příběh tvůrce Středozemě, která se hraje 10. října 2026 v jihlavském divadle DIOD. Je to jiná doba i jiný osud, ale stejný žánr: nejde o efekty, jde o to, jak z hlavy jednoho autora vzejde svět, který dál žije bez něj. Další tituly tohoto ražení najdeš v naší sekci divadlo, kde biografických a dokumentárních představení pravidelně přibývá.

Kam za Kienovým odkazem

Konkrétní výstavu Petra Kiena v Brně sice v kalendáři zrovna teď nemáme, jeho hudební i divadelní odkaz je ale stále v oběhu a dá se snadno dohledat.

Nejjistější cesta vede přes samotné instituce. Filharmonie Brno a operní domy, které Ullmannovi a terezínským skladatelům dávají prostor, oznamují termíny na svých oficiálních webech a vstupenky prodávají přes ověřené kanály, takže máš jistotu data, místa i ceny. Když chceš mít přehled o tom, co se právě chystá, projdi si kalendář akcí a filtruj podle žánru a města. A jestli tě baví objevovat konkrétní osobnosti za jmény na plakátě, podívej se na náš přehled interpreti. Kien je totiž ukázkový příklad toho, že za jedním jménem se občas skrývá celý svět, který stojí za odkrytí.

Časté otázky

Kdo byl Petr Kien?

Byl to židovský malíř, kreslíř, básník a dramatik. V Terezíně tajně dokumentoval každodenní život vězňů, kreslil portréty a psal hry, básně i operní libreto. Nejčastěji se jeho jméno spojuje s operou Císař Atlantidy, ke které napsal text.

Proč se mluví o spojení KIEN Brno, když se narodil ve Varnsdorfu?

Protože rozhodující část dětství a dospívání prožil v Brně. Po roce 1929 se rodina přestěhovala do Brna, kde Kien chodil na německé gymnázium a vynikal v kreslení a psaní. Brno je tedy město, kde se jeho talent zformoval, i když se narodil jinde.

O čem je opera Císař Atlantidy?

Je to jednoaktová komorní opera Viktora Ullmanna na Kienovo libreto, alegorie na nacistický režim. Císař Overall, postava odkazující na Hitlera, vyhlásí totální válku, Smrt i Harlekýn ztratí v jeho říši smysl a živí přestanou žít, zatímco umírající přestanou umírat.

Kde uvidím Kienovo dílo dnes?

Především v koncertních a operních programech a v muzejních sbírkách. Sbírku 681 jeho výtvarných prací uchovává Wiener Holocaust Library v Londýně. Operu Císař Atlantidy zase pravidelně zařazují festivaly a operní domy po celé Evropě.

Je KIEN Brno festival?

Ne. Za dotazem KIEN Brno se skrývá osobnost Petra Kiena, ne hudební přehlídka. Jeho odkaz ale žije v programech koncertních i divadelních institucí, takže se s ním na pódiu potkat můžeš.

Zdroje

  • J. R. R. Tolkien - Příběh tvůrce Středozemě (10. 10. 2026, DIOD, Jihlava) - související představení v naší databázi
  • Wikipedia: Petr Kien (en.wikipedia.org) - životopis, dílo a osud kreseb
  • Wikipedia: Der Kaiser von Atlantis - historie vzniku a záchrany opery
  • The Atlanta Opera - profil libretisty a synopse opery
  • Yad Vashem Art Museum - biografie a osud Kienova díla
  • Wiener Holocaust Library - sbírka 681 terezínských kreseb
  • United States Holocaust Memorial Museum - návrh terezínské bankovky
  • Ars Electronica 2025 - inscenace opery s účastí Filharmonie Brno
  • EHRI a Antiques Roadshow (PBS) - kontext Kienovy práce v táboře