Jméno primáše možná neznáš, ale ten zvuk poznáš skoro určitě: teskné housle, cimbál a hlas, který jako by vytáhli přímo z časů Velké Moravy. To je Hradišťan. A hned na úvod fiška, po které si nejspíš řekneš „to jsem nevěděl": moravská cimbálová muzika z Uherského Hradiště v lednu 1999 vyprodávala koncerty v Jihoafrické republice a ze setkání s tamním hráčem na marimbu vzniklo album, které se v Česku stalo zlatým. Když tedy padne spojení Hradišťan Moravské Budějovice nebo se poblíž chystá jejich koncert, nejde o folklorní skanzen pro pamětníky. Jde o soubor, který si za sedm desítek let prošel cestu od lidové písničky až k soudobé hudbě a nikdy nezůstal jen u dupáku a slivovice.

Hradišťan Moravské Budějovice: proč se o tomto souboru mluví

Hradišťan patří k nejstarším a nejznámějším moravským cimbálovým muzikám a dnes je to profesionální těleso s nezvykle širokým žánrovým záběrem. Když hledáš spojení Hradišťan Moravské Budějovice, hledáš vlastně večer, který má blíž ke komponovanému koncertu než k zábavě u cimbálu.

Cimbálová muzika Hradišťan patří k nejstarším a nejznámějším moravským cimbálovým kapelám a vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti. Za tu dobu prošly souborem celé generace muzikantů, zpěváků a tanečníků. Zlom přišel na konci sedmdesátých let. Po smrti zakladatele Jaroslava Václava Staňka 28. února 1978 se primášem stal Jiří Pavlica. A právě jeho jméno dnes stojí vedle názvu kapely na každém plakátu.

Jiří Pavlica stojí v čele souboru od roku 1978 a původně folklorní kapela se vlivem jeho uměleckého vedení a dramaturgie proměnila v alternativní hudební seskupení, které obsáhne oblouk od lidové tradice až dál. Pokud tedy čekáš, že Hradišťan přijede zahrát pár lidovek k tanci, budeš možná překvapený. Repertoár míří jinam.

Kdo je Jiří Pavlica a proč na něm všechno stojí

Pavlica je houslista, zpěvák a hudební skladatel, který Hradišťan přetvořil z regionální cimbálovky v těleso s nadžánrovým rozměrem. Bez něj by se o souboru dnes mluvilo úplně jinak.

Jiří Pavlica se narodil v Uherském Hradišti, vystudoval hudební vědu a teorii kultury na filozofické fakultě v Olomouci a housle na brněnské konzervatoři, skladbu pak studoval soukromě u Jaroslava Krčka. To vysvětluje hodně: v jeho aranžích slyšíš stejně dobře moravskou písničku jako práci školeného skladatele, který ví, co dělá se sborem, smyčci nebo tichem mezi tóny.

Pod jeho rukama se z Hradišťanu stala dílna, ne muzeum. Postupně se začala prosazovat autorská tvorba, která převládá v hudebně tanečních projektech, na nichž Pavlica spolupracoval s choreografkou a vedoucí taneční složky Ladislavou Košíkovou. Vedle Pavlici drží zvuk kapely i další stálí sólisté. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda.

A jak vytížené to těleso je? Víc, než by člověk čekal u žánru, který má nálepku „folklor". Hlavní náplň práce tvoří koncertní činnost, která představuje přibližně 150 vystoupení ročně. To není nárazová sezonní parta, to je kapela na plný úvazek.

Čím se cimbálová muzika liší od dechovky

Cimbálovka a dechovka jsou dva úplně jiné světy, i když je lidé občas hážou do jednoho pytle „lidovka". Rozdíl je ve složení, ve zvuku i v tom, na co se muzika hraje.

Dechovka stojí na dechových nástrojích a bicích, hraje se často k pochodu nebo k tanci a její síla je v plné, jasné barvě žesťů. Cimbálová muzika je komornější a melodičtější. Jádro tvoří housle v čele s primášem, k tomu cimbál, kontrabas a další smyčce. Zvuk je pružnější, dokáže jít od divokého tempa až po skoro šeptané ztišení, a hodně záleží na primášovi, který muziku vede a improvizuje.

Hradišťan tenhle základ posunul ještě dál. Kvalitní texty a emotivní muzika založená na melodice moravské lidové písně jsou kouzlem souboru, který svou tvorbou dávno přerostl hranice žánru cimbálové muziky. V praxi to znamená, že na jednom koncertě uslyšíš tradiční moravskou píseň i zhudebněnou poezii nebo skladbu, která má blíž k vážné hudbě. Když si tedy před koncertem procházíš profily interpretů, u Hradišťanu počítej s tím, že „cimbálovka" je jen výchozí bod, ne celý příběh.

Modlitba za vodu, Skácel a další věci, které Hradišťan přesahují

Nejsilnější zbraní Hradišťanu je propojení muziky s poezií, hlavně s verši Jana Skácela. Odtud pochází i skladba, kterou znají i lidé, co by cimbálovku jinak nikdy nepustili.

Tou skladbou je Modlitba za vodu. Hudbu k ní napsal Jiří Pavlica na text Jana Skácela. Melancholická píseň o mizející vodě v krajině zlidověla natolik, že žije vlastním životem na koncertech, ve školách i na sociálních sítích, a mnoho posluchačů netuší, že ji zpívá právě Hradišťan. Vznikla z většího celku. Na verše Jana Skácela vznikl celovečerní komponovaný pořad a stejnojmenné album O slunovratu. První tři zhudebněné básně Jana Skácela jsou zastaveními v průběhu roku: jarní Modlitba za vodu, letní Krátký popis léta a podzimní Sonet o lásce a modrém portugalu.

A pak je tu ta věc z úvodu, tentokrát s doloženými detaily. Všechno začalo vyprodanými koncerty Hradišťanu v lednu 1999 ve Stellenboschi na turné v Jihoafrické republice, kde se k moravské cimbálovce na jednom z koncertů přidal marimbista a virtuozní hráč na tradiční africké nástroje Dizu Plaatjies. Ze setkání vzniklo album. Na podzim 2002 vyšlo jako bonus „zlatého" titulu Mys dobré naděje ještě CD Ozvěny Afriky.

Afrika a Skácel přitom nejsou výjimky, ale způsob práce. Pavlica spolupracoval mimo jiné s Alisterem Andersonem z Velké Británie, s Yaz-Kazem z Japonska na CD Svítání a s Dizu Plaatjiesem z Jihoafrické republiky. A že to není muzika jen pro moravské sály, dokazuje i mapa jeho zahraničních štací. Vystupoval na festivalech Cervantino v Mexiku, ve Stellenboschi v Jihoafrické republice, na Womadu ve Velké Británii i na World Festival of Sacred Music v Los Angeles. Hradišťan natočil více než 25 stěžejních zvukových nosičů a tleskali mu diváci čtyř kontinentů.

Co čekat na koncertě a pro koho to je

Koncert Hradišťanu není zábava u cimbálu, ale poslechový večer, kde se střídá temperament s tichem a kde k hudbě často patří i mluvené slovo nebo poezie. Sedneš si a posloucháš, netančíš mezi stoly.

Dramaturgie se dá poskládat různě. Hradišťan své programové linie nabízí jak ve verzi samostatného koncertu muziky, tak jako vystoupení celého souboru včetně taneční složky. To je dobré vědět dopředu: samostatná muzika je komornější poslechový večer, kdežto program s tanečníky a choreografií Ladislavy Košíkové je vizuálně bohatší podívaná. Na plakátu nebo v anotaci konkrétní akce si proto vždy ověř, o kterou variantu jde.

Repertoár se rád drží velkých témat, jako je koloběh roku nebo lidský život od zrození po stáří, takže večer mívá vnitřní oblouk a náladu, která graduje. Komu to sedne? Rozhodně milovníkům folku, world music a vážné hudby, ale i lidem, kteří k folkloru zatím neměli cestu a čekají spíš atmosféru než veselici. Pokud sháníš tip na klidnější, obsažný kulturní večer, tohle je bezpečná volba. Další nápady na program v regionu najdeš v našem kalendáři akcí.

Kde hlídat termíny a vstupenky (a co za tím)

Konkrétní termín koncertu Hradišťanu v Moravských Budějovicích ti tady s jistotou neslíbíme, protože se termíny průběžně mění. Nejspolehlivější je ověřit si aktuální data přímo u oficiálních zdrojů a u pořadatele sálu.

Prakticky to znamená sledovat oficiální stránky kapely hradistan.cz, kde soubor zveřejňuje seznam koncertů, a stránky pořadatele nebo kulturního domu v místě konání. Vstupenky se u takových akcí obvykle prodávají přes běžné předprodejní sítě a informační centrum daného města. Protože Hradišťan hraje přibližně sto padesát koncertů ročně napříč republikou, šance narazit na termín ve vašem okolí je slušná i mimo velká města, jen je dobré být s nákupem lístku včas, protože komornější sály se plní rychle.

Než se objeví nový termín, dá se v jižních Čechách a okolí zajít i na jinou kulturu. Z aktuální nabídky v Českých Budějovicích stojí za zmínku třeba baletní inscenace Da Vinci v Jihočeském divadle, komentovaná vycházka Za příběhy státní hranice: Pohoří na Šumavě od Paměti národa nebo klidné letní ráno s jógou v Letním kině Háječek. Nejsou to náhrady za Hradišťan, spíš možnosti, jak zaplnit večer, než dorazí ten správný koncert.

Časté otázky

Kdo je Jiří Pavlica?

Je to houslista, zpěvák a hudební skladatel, který vede Hradišťan. Primášem se stal po smrti zakladatele Jaroslava Václava Staňka v únoru 1978. Narodil se v Uherském Hradišti, vystudoval hudební vědu v Olomouci a housle na brněnské konzervatoři a skladbu studoval soukromě u Jaroslava Krčka.

Je Hradišťan jen folklorní kapela?

Není. Vychází sice z moravské lidové tradice, ale žánrově sahá mnohem dál. Je to profesionální těleso, které programově pracuje zejména s odkazem lidové tradice a jejím filozofickým přesahem, překračuje hranice žánrů a spolupracuje s osobnostmi různých kultur celého světa.

Kdy vznikl Hradišťan?

Vznikl v roce 1950 v Uherském Hradišti, a to společně s tanečním souborem. Patří tak k nejstarším moravským cimbálovým muzikám vůbec.

Co je nejznámější píseň Hradišťanu?

Pro mnoho lidí je to Modlitba za vodu. Hudbu napsal Jiří Pavlica na verše Jana Skácela a píseň patří k pořadu a albu O slunovratu.

Kde koupím vstupenky na koncert v Moravských Budějovicích?

Konkrétní termín ani prodejní kanál pro Moravské Budějovice tu potvrdit nemůžeme. Sleduj oficiální web kapely a stránky místního pořadatele, kde se objeví datum i odkaz na předprodej. Přehled dalších koncertů v regionu najdeš také v naší sekci koncerty.

Zdroje

  • Hradišťan & Jiří Pavlica, oficiální stránky (historie, diskografie, projekt Mys dobré naděje) - hradistan.cz
  • České dědictví UNESCO, profil Hradišťan & Jiří Pavlica - unesco-czech.cz
  • Wikipedie, hesla Hradišťan a Jiří Pavlica
  • Slovácký deník, ohlédnutí k 70. výročí souboru
  • Český rozhlas Plzeň, Hradišťan: Modlitba za vodu
  • kdykam.com, akce v regionu: Da Vinci, Za příběhy státní hranice: Pohoří na Šumavě, Jóga s Kačkou Novákovou