DNA

„To jsou samé drogy, čuchání, injekce, člověk je rád, když se mu podaří vychovat normálního alkoholika!"

Slovo DNA zastupuje v autorské hře Bolka Polívky tři roviny: DNA jako nositelka genetických informací, DNA jako choroba a dna jako chvíle, na které se lidé marně snaží zapomenout.

Hra sleduje generační střet otce a dcery, kteří spolu prožívají všední satiru života. Jako herecké kolegy je potkáváme v šatně - a sem tam si odběhnou na scénu. Nebo už na scéně jsou? On je životem prošlý muž, který rád poučuje a vrtá do života svému potomkovi. Ona má pocit, že její zploditel je paranoidní šťoural. Oba přesto spojuje upřímné „mít rád, i přestože…".