Panelstory aneb Jak se rodí sídliště

Ve druhé polovině sedmdesátých let nastala v československé kinematografii fáze určitého uvolnění a k tvorbě celovečerních filmů se mohla vrátit i Věra Chytilová. Krátce po Hře o jablko natočila další kritický portrét nestabilních mezilidských vztahů - tentokrát jako mikrokosmos normalizační společnosti posloužilo sídliště, kde kvůli laxnosti, nezájmu a komunikačním bariérám nic nefunguje. V pásmu mikropříběhů jsou zastoupeny všechny generace i různé sociální skupiny.

Spoluautorkou scénáře byla Eva Kačírková, která jako manželka stavaře disponovala množstvím neveřejných informací o tom, jak výstavba sídlišť v Československu skutečně probíhala - a sama se ve filmu objeví v jedné z rolí. Natáčení se odehrávalo na pražském Jižním Městě. Obraz společenství, jehož členové naplňují místo sdílených socialistických ideálů jen své individuální cíle, byl natolik výmluvný a kousavý, že byla premiéra nejdřív odložena a film se pak promítal jen v omezeném počtu kin mimo velká města.

Dříve než domácí publikum mohli Panelstory vidět diváci na festivalu v italském San Remu, kde snímek v roce 1980 obdržel Velkou cenu.