Divadlo krve

„Představa, že existují jen dvě pohlaví, je spíše kulturní konstrukcí než biologickou nutností." - Judith Butler

Mladý muž a stará žena. Nebo to je naopak?

Inscenace Divadlo krve je extravagantní výpovědí o hledání sebe sama ve světě, kde jsou hranice identity neustále přepisovány. Fragmentární a osobní vyprávění dvou generačně vzdálených osobností otevírá témata tělesnosti a původu - hledání na těle i v jazyce.

Herečka a zpěvačka Hana Frejková pojímá identitu jako proces a proměnu: „Kořeny nejsou něco daného, ale něco, co se znovu skládá v řeči a paměti." Ondřej Macl ve své básnické, esejistické i performativní tvorbě zdůrazňuje svou queer podstatu: „Abych mohl být plně člověkem, je pro mě lákavá nebinarita nebo objevování vlastní ženskosti."

Tvůrci pracují se symbolikou krve jako nositelky dědičnosti, paměti a těla - krve coby obrazu, který propojuje minulost s přítomností a tělo se slovem. Inscenace čerpá z těchto literárních děl: Kniha krve od Kim de l'Horizon, Divný kořeny od Hany Frejkové a Miluji svou babičku víc než mladé dívky a Jednou za modrý měsíc od Ondřeje Macla.