kdykam

Jako kreslit do písku

Ne, 13. září 2026 · 14:00 — So, 19. prosince 14:00

Galerie Uhelný mlýn, Libčice nad Vltavou

Jako kreslit do písku — Galerie Uhelný mlýn, Libčice nad Vltavou

Písek - materiál dětství, vzpomínek a kresby, ale také surovina vznikající věky erozí a intenzivně využívaná člověkem. Kresba do písku se stává metaforou soustředěného pohroužení do tvorby, mimo prostor a čas. Z této zkušenosti vychází výstava Jako kreslit do písku, která v Galerii Uhelný mlýn představuje tři umělkyně různých generací - Marii Filippovovou (1938), Miladu Othovou (1944) a Dagmar Šubrtovou (1973). Jejich tvorbu spojuje důraz na proces, soustředěná práce s materiálem a schopnost nechat do vzniku díla vstoupit intuici i náhodu.

Název výstavy vychází ze vzpomínek Marie Filippovové na dětství v Brně, kdy prosila dospělé, aby jí klacíkem kreslili do písku figury pánů. Tento obraz předjímá její celoživotní vztah ke kresbě, prostoru a figuře, která se v její tvorbě postupně rozkládá do bodů, linií a struktur. V cyklu Pohyb či svitku Očekávání se tyto prvky stávají nositeli lidských osudů - včetně příběhů migrantů vydávajících se na nejistou cestu přes moře.

Milada Othová pracuje s prastarými technikami odlévání bronzu do písku a na ztracený vosk. Stopy sádry, nálevové kanálky i nedokonalosti materiálu záměrně zachovává a proměňuje je v součást výsledného díla. Její komorní plastiky jsou blízké poezii, které se autorka rovněž věnuje - oba způsoby vyjádření spojuje úspornost a citlivost k okamžiku vzniku. Některá díla připomínají archeologické nálezy či předměty neznámého účelu, jejichž původní význam setřel čas.

Dagmar Šubrtová nachází výtvarný materiál v postindustriální krajině: sbírá jíl, vápenec, uhlí, popel, písky a hlíny z míst přetvořených lidskou činností a mnohdy již opuštěných. Materiály drtí, mísí, vrství, nechává krystalizovat a nanáší na samet. V cyklech Bělení a Prostor pro zemi a nebe tak vznikají obrazy připomínající zároveň galaxie a mlhoviny i sedimenty a usazeniny - jejich rub a líc odhalují dvě stránky téhož procesu.

Výstava uzavírá výstavní cyklus Galerie Uhelný mlýn v roce 2026. Téma proměny, vrstvení a pomíjivosti rezonuje i s místem galerie na břehu Vltavy - krajinou formovanou řekou, usazováním písků, lidským osídlením a průmyslem, který ji zásadně proměnil a následně ustoupil.

Zahájení v sobotu 12. září 2026 v 16 hodin.