Znáš ten pocit z rozladěného pianina na chodbě nebo z lidové písně, kde zpěvák sklouzne kamsi mezi tóny? Nezní to špatně, jen jinak, a ucho zbystří. Přesně tam bydlí Miroslav Beinhauer koncerty - dnes jediné místo, kde naživo uslyšíš zvuk Hábova šestinotónového harmonia. A hned jedna věc, po které zvedneš obočí: nástroj, na který hraje, většinu roku stojí ve vitríně Českého muzea hudby v Praze, a na jeho pořízení kdysi přispěl deseti tisíci korunami sám prezident Masaryk. První československý prezident Masaryk podpořil nákup nástroje příspěvkem deseti tisíc korun a stejnou částkou přispělo tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty.

Ať přicházíš jako nováček, kterého láká hudební rarita, nebo jako posluchač soudobé hudby, který chce svěží úhel, tenhle text tě navede. Podíváme se, kdo Beinhauer je, proč jeho zvuk nemá v běžném koncertním provozu obdobu a jak si termíny a vstupenky uhlídat.

Miroslav Beinhauer koncerty: proč jít na hráče, jakého jinde neuslyšíš

Ve zkratce: Beinhauer je český pianista ročník 1993, který se drží soudobé hudby a repertoáru 20. století, a zároveň nejspíš jediný člověk na světě, jenž dnes ovládá šestinotónové harmonium.

Jako pianista a hráč na šestinotónové harmonium se Miroslav Beinhauer (*1993) soustředí na soudobou hudbu a hudbu 20. století. To je jádro toho, proč se Miroslav Beinhauer koncerty vymykají obvyklému klavírnímu recitálu: nečeká tě večer poskládaný z Chopina a Liszta, ale hlavně hudba žijících autorů a věci, které jinde na programu nenajdeš. Zvuk, na kterém to stojí, přitom umí obojí. Podle Beinhauera je tahle hudba pro každého, protože mikrotóny nabízejí spoustu možností; může to znít úplně z jiného světa až bláznivě, ale taky velmi hezky, dokonce krásněji než standardní půltónový systém.

Beinhauer je rodák z Ostravy, k níž má stále silný vztah. Vyrůstal v Ostravě a věnuje se hudbě 20. a 21. století. Ke klávesám ho to táhlo od nejútlejšího dětství. Podle rodičů začal hrát na klavír ve třech letech, hned nato navštěvoval ZUŠ Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce a poté hudební gymnázium při Janáčkově konzervatoři. Vzdělání pak sbíral na renomovaných adresách. Studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Heleny Weiser, dále na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni u Jana Jiracka von Arnima a na Královské konzervatoři v Gentu u Daana Vandewalleho. Když si chceš projít další jména soudobé i klasické scény, poslouží přehled interpretů, kde najdeš profily hudebníků i s jejich nadcházejícími termíny.

Nástroj, který dnes ovládá jediný člověk na světě

Ve zkratce: šestinotónové harmonium je světový unikát z dílny Aloise Háby. Místo obvyklého dělení tónu na dva půltóny dělí každý tón na šest částí a Beinhauer je jeho jediným koncertním hráčem.

Většina hudby, kterou známe, staví na dvanácti půltónech v oktávě. Hába šel dál. Šestinotónové harmonium vypadá v podstatě jako běžné šlapací harmonium, výjimečný je ale systém kláves: každý tón se nedělí na dvě půlky jako u obyčejného harmonia, ale na šest šestin. Prakticky to znamená, že se půltón rozpadá na třetiny. Půltón tu není rozdělen na poloviny jako u čtvrttónového systému, ale na třetiny, takže na nástroj lze hrát šestinotóny a třetinotóny, nikoli čtvrttóny.

Aby se to všechno vešlo pod ruce, musel nástroj dostat úplně novou logiku klaviatury. Protože je v každé oktávě třikrát více tónů a kláves než u standardního klávesového nástroje, bylo nutné vymyslet systém, který všechny klávesy navíc pojme a zároveň umožní na nástroj vůbec hrát. Výsledkem je klávesnice, jaká jinde není. Vznikl tak komplikovaný systém, který má kromě černých a bílých kláves ještě klávesy modré a nepodobá se ničemu, co Beinhauer kdy viděl.

Nástroj má i svůj rodokmen a adresu. První model šestinotónového harmonia vznikl ve 20. letech na zakázku průkopníka mikrotonální hudby Aloise Háby, jehož vize přesvědčily firmu August Förster; vylepšený model pochází z roku 1936 od stejné firmy. Dnes existuje prakticky jediný hratelný kus. Jediný funkční exemplář šestinotónového harmonia na světě patří do sbírek Národního muzea a je trvale vystaven v Českém muzeu hudby v Praze. Přesně tam za ním Beinhauer chodí cvičit. Jediný veřejně přístupný exemplář na světě se nachází v Českém muzeu hudby v Praze jako součást stálé expozice hudebních nástrojů.

Jak se z klavíristy stal jediný specialista na světě

Ve zkratce: k harmoniu se Beinhauer dostal v roce 2018 při premiéře Hábovy opery v Ostravě, kdy pár týdnů před premiérou vypadl původní hráč. Nástroj ho pohltil natolik, že se kvůli němu odstěhoval do Prahy.

Příběh začíná mnohem dramatičtěji, než by člověk čekal. V roce 2018 chystal festival New Opera Days Ostrava světovou premiéru Hábovy šestinotónové opery Přijď království Tvé, napsané téměř před sto lety; pár týdnů před premiérou hráč na harmonium odřekl a produkce musela najít někoho, kdo se nástroj co nejrychleji naučí a pochopí jeho systém, a Beinhauer to zkusil - a chytilo ho to natolik, že u šestinotónového harmonia zůstal. Tehdy to byl ještě čistokrevný klavírista. Nástroj z tvrdého spánku v Českém muzeu hudby probudil v roce 2018 tehdy pětadvacetiletý, do té doby pouze klavírista Miroslav Beinhauer, který se ujal prosby pořadatelů festivalu Dny nové opery zahrát part v opeře Přijď království tvé.

Tím to mohlo skončit, ale nezůstalo u jednorázové výpomoci. Beinhauera možnosti nástroje zaujaly natolik, že se přestěhoval do Prahy, jen aby na něj mohl v Národním muzeu cvičit. Prvním velkým počinem byla nahrávka archivní skladby. V roce 2018 se podílel na premiéře Hábovy šestinotónové opery, na což navázalo nastudování a nahrání Hábova opusu Šest skladeb pro šestinotónové harmonium op. 37, který byl přes devadesát let jedinou sólovou kompozicí pro tento nástroj. Skladba vznikla v roce 1928 a poprvé ji Beinhauer nahrál v roce 2019 v Praze. Že návrat na pódium není samozřejmý, dokládá i drobnost ze zákulisí: aby dostal z nástroje, co potřeboval, přišly ke slovu i obyčejné prádelní kolíčky, jak později přiznal.

Co na koncertě zazní: od Háby k živým skladatelům

Ve zkratce: program stojí na hudbě 20. a 21. století. Páteří je dílo Aloise Háby, k němu se přidávají skladby psané přímo pro Beinhauera a pro tento jediný nástroj.

Beinhauer nezůstal u archivu. Místo aby s jednou historickou skladbou objížděl festivaly jako s kuriozitou, začal nástroji shánět nový život. Od té doby pro nástroj vzniklo nejméně dvacet nových kompozic, nejen sólových kusů, ale i komorních skladeb nebo skladeb pro harmonium s doprovodem komorního orchestru. Na jeho výzvu reagovala řada zvučných jmen soudobé hudby. Díky spolupráci s několika soubory a festivaly pro nástroj napsali nové skladby autoři jako Phill Niblock, Bernhard Lang, Georg Friedrich Haas, Klaus Lang, Marc Sabat, Gérard Pape nebo Arash Yazdani.

Ovoce téhle práce si můžeš přehrát i doma. Dvojalbum Pieces for Sixth-Tone Harmonium přináší skladby autorů Alois Hába, Klaus Lang, Milan Guštar, Ian Mikyska, Judith Berkson, Idin Samimi Mofakham, Bernhard Lang a Phill Niblock v podání Miroslava Beinhauera. Ty samé skladby zazněly nejdřív naživo. Premiéra těchto kompozic proběhla v srpnu 2023 v rámci festivalu soudobé hudby Ostravské dny. Ten koncert měl svou atmosféru. V první části večera zahrál Miroslav Beinhauer na šestinotónové harmonium sedm nových kompozic; kolos ze sbírky Českého muzea hudby, nedávno probuzený po stoletém spánku, rozezněl právě on.

Vedle mikrotonálních rarit má Beinhauer v ruce i velkou sólovou literaturu pro klasický klavír, což dává představu o jeho rozsahu. V roli sólisty provedl Druhý klavírní koncert Magnuse Lindberga, klavírní koncert Johna Adamse „Must the Devil Have All the Good Tunes?“ a klavírní koncert Esy-Pekky Salonena. Kdo hledá spíš klasický koncertní zážitek nebo komorní večer, může projít náš přehled koncertů a filtrovat podle města i data.

Kariéra, orchestry a nahrávky

Ve zkratce: Beinhauer je vyhledávaný komorní hráč i studiový hudebník. Nahrál kompletní klavírní dílo Háby, vydal alba pro šestinotónové harmonium a pravidelně natáčí pro rozhlas.

Jako komorní hráč má stálé zázemí. Je vyhledávaným komorním hráčem a členem mezinárodního souboru Ostravská Banda, kde spolupracoval s dirigenty jako Bruno Ferrandis, Johannes Kalitzke, Petr Kotík, Jiří Rožeň nebo Owen Underhill. Slyšet je i mimo koncertní sály. Beinhauer také pravidelně nahrává pro Český rozhlas. Jeho koncertní bilance přitom není nijak skromná. Má na kontě desítky koncertů a je jediným instrumentalistou na světě, který dokáže hrát na unikátní šestinotónové harmonium postavené pro Aloise Hábu.

Poslední roky patří velkým projektům. Nahrál kompletní klavírní dílo Aloise Háby, které vyšlo u Supraphonu v roce 2025. A vydávat nepřestal. V prvních měsících roku 2026 přišel se dvěma novými počiny: knihou Alois Hába - klávesová tvorba a albem Pieces for Broken Piano. Že se z muzejního exponátu stal opravdu živý nástroj, je i zásluha lidí kolem něj. Prague Quiet Music Collective přivedl tento vzácný nástroj ze sbírky Národního muzea do sféry živého umění a dokázal, že i z muzejních exponátů lze učinit žijící součást hudební kultury.

Kde hledat termíny a jak koupit vstupenky

Ve zkratce: v našem kalendáři zatím Beinhauerovy vlastní termíny nemáme. Jeho koncerty se objevují spíš nárazově na festivalech soudobé hudby, proto se vyplatí sledovat oficiální kanály umělce a pořadatelů.

Buďme féroví: konkrétní datum Beinhauerova recitálu ti tu teď neslíbíme, protože jeho vystoupení nejsou stadionová série, ale komorní události navázané na konkrétní síň nebo festival. Aspoň víš, kam mířit. Jeho koncerty se pravidelně objevují na pražském MicroFestu na konci dubna a na Ostravských dnech na konci srpna. K rodnému kraji se navíc vrací i mimo festivalový kalendář. K Ostravě má stále silný soukromý i profesní vztah, nedávno tam natáčel v rozhlase a do regionu jezdí na vánoční koncerty.

Prakticky to znamená hlídat oficiální web umělce, stránky pořádajících festivalů a běžné prodejní systémy, kde se lístky obvykle objevují pod jeho jménem. Protože nástroj i interpret jsou svého druhu jediní, kapacita komorních sálů bývá omezená, takže čekání na poslední chvíli se nevyplácí. Průběžnou nabídku živé hudby po celém Česku najdeš v našem kalendáři akcí, kde termíny přibývají.

Než se objeví Beinhauerovo datum, může tě zaujmout příbuzný komorní večer v netradičním prostoru, kde hraje roli intimní sál a program, který si posluchač musí trochu objevit. Do téhle rodiny patří třeba hudebně-literární večer Miroslav Zikmund: Poetický romantik v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici (22. září 2026) nebo komponovaný večer Na zámku s Miroslavem Táborským na Státním zámku Kozel (14. srpna 2026). Nejsou to Miroslav Beinhauer koncerty, ale drží podobnou logiku: menší prostor, soustředěné publikum a program mimo mainstream.

Časté otázky

Kdo je Miroslav Beinhauer?

Je to český pianista a hráč na šestinotónové harmonium, narozený v roce 1993. Miroslav Beinhauer je pravděpodobně jediný člověk na světě, který ovládá šestinotónové harmonium Aloise Háby. Vedle mikrotonální hudby má v repertoáru i běžnou klavírní literaturu 20. a 21. století.

Co je vlastně to šestinotónové harmonium?

Je to nástroj z dílny Aloise Háby, který místo obvyklého dělení tónu na půltóny dělí každý tón na šest částí. V roce 1927 bylo postaveno první šestinotónové harmonium a v roce 1928 k němu Hába napsal Šest skladeb pro šestinotónové harmonium op. 37. Navenek vypadá jako obyčejné šlapací harmonium, výjimečný je až systém kláves.

Kde koupit vstupenky na Miroslav Beinhauer koncerty?

Vstupenky se objevují u pořádajících festivalů a v běžných prodejních systémech pod jménem umělce, případně na jeho oficiálním webu. Protože jde o komorní akce s omezenou kapacitou, doporučujeme hlídat prodej dopředu a sledovat i náš kalendář akcí, kde termíny živé hudby průběžně přibývají.

Musím rozumět soudobé hudbě, abych si koncert užil?

Vůbec ne. Kouzlo je právě v tom slyšet zvuk, jaký odjinud neznáš. Podle samotného Beinhauera je tahle hudba pro každého: dokáže znít nezvykle a divoce, ale i překvapivě krásně. Řada těchto večerů navíc počítá s krátkým úvodem nebo debatou s interpretem, takže se do nezvyklých intervalů dostaneš snáz, než čekáš.

Hraje jen v Praze?

Ne. I když nástroj má domovskou expozici v Praze, Beinhauer vystupuje po celém Česku i v zahraničí. Pravidelně se vrací do rodné Ostravy, kde hrává mimo jiné vánoční koncerty.

Zdroje

  • Radio Prague International: rozhovor o oživení šestinotónového harmonia (english.radio.cz)
  • KlasikaPlus.cz: rozhovor o šestinotónovém harmoniu a jeho systému
  • Vltava (Český rozhlas): text o premiérách nahrávek pro šestinotónové harmonium
  • Ostravan.cz: reportáž z koncertu na Ostravských dnech 2023
  • Sub Rosa / Discogs: údaje o dvojalbu Pieces for Sixth-Tone Harmonium
  • Supraphon.com: informace o nahrávce kompletní klavírní tvorby Aloise Háby
  • HISvoice.cz: recenze knihy Alois Hába - klávesová tvorba a alba Pieces for Broken Piano
  • Magazín Naše město: rozhovor s Miroslavem Beinhauerem o Ostravě a nástroji
  • Prague Quiet Music Collective (pqmc.cz): informace o nástroji a jeho návratu na pódium
  • kdykam.com: Miroslav Zikmund: Poetický romantik, Na zámku s Miroslavem Táborským, přehled koncertů a interpretů