1939⁠–⁠2021: Konec černobílé doby – stálá výstava NG v Praze

Stálá sbírková expozice 1939–2021: Konec černobílé doby ve Veletržním paláci Národní galerie Praha mapuje české umění od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava až téměř do současnosti. Název není pojmenováním daného období, ale heslem shrnujícím kurátorský přístup: materiál bolestné epochy není dopředu ideologicky hodnocen. Základní polarity soudobého umění – oficiální a neoficiální, abstraktní a figurativní, formální a sociálně angažované – vzájemně podmiňovaly svoji existenci, zároveň však téměř nikdy neexistovaly jako černá a bílá maxima. Expozice prezentuje umění jako svědectví doby: výsledek nejen čistě autorských, ale i společenských, politických a ekonomických sil. Chronologické řazení umožňuje sledovat, jak rychle se představa umělecké kvality proměňovala, a to i u jednotlivých umělců. Expozici tvoří 323 vystavených děl od 266 umělců, pocházejících výhradně ze sbírek NGP – bez jakýchkoliv externích zápůjček. Zastoupeni jsou například Josef Šíma, Toyen, Jan Zrzavý, Pavel Brázda, Ladislav Sutnar, Hugo Demartini, Zdeněk Sýkora, Eva Kmentová, František Skála, Kateřina Šedá, Kamil Lhoták či Karel Nepraš. Ze zahraničních umělců jsou přítomna díla vztahující se k českému kontextu – například Červené vejce Oskara Kokoschky jako metafora mnichovské dohody nebo Únos Sabinek Pabla Picassa, který galerie obdržela jako symbol podpory v roce 1968. Kurátorský tým (Michal Novotný, Eva Skopalová, Adéla Janíčková, Adriana Šmejkalová) se systematicky zabýval i historií akvizic – u každého díla je štítek s rokem získání a způsobem nabytí. Výstavní architektura je dílem Dominika Langa a Jana Brože. Expozice je otevřena úterý–neděle 10:00–18:00, každou první středu v měsíci 10:00–20:00.