Geologická expozice

Geologická expozice se dělí na dvě části odpovídající struktuře sbírek – regionální a systematickou.

Regionální část představuje průřez sbírkami vztahujícími se ke geologii a paleontologii Ostravy a jejího okolí. Patří sem Šustova sbírka minerálů z ostravských a karvinských dolů a karbonských zkamenělin, sbírka pátera Slavíčka s minerály a zkamenělinami ze štramberských vápenců a sbírka polodrahokamů z Hončovy hůrky u Příbora sestavená Josefem Valáškem.

Vznik geologického sbírkového fondu je úzce spjat s činností Přírodovědecké společnosti. Mineralogicko-geologická sekce zahájila činnost v roce 1923; jejím zakladatelem a prvním vedoucím byl Dr. Ing. Václav Šusta. V roce 1928 společnost zakoupila – a muzeu později darovala – kolekce nerostů a hornin olomouckého přírodovědce Jindřicha Lause a Františka Langera z Branné, které se staly základem systematické části mineralogicko-petrografických sbírek. V roce 1933 věnoval Dr. Ing. V. Šusta muzeu větší část své sbírky nerostů, hornin a zkamenělin pocházejících především z Ostravska (přes 3 000 kusů); po jeho smrti v roce 1953 byly do muzejních sbírek převedeny veškeré jeho celoživotní sběry.

Paleontologická sbírka shromažďuje materiál z více než osmdesáti let, počínaje rokem 1921, kdy Ing. V. Šusta nastoupil jako báňský inženýr na Františce a Hlubině v Karviné. Jeho sběry pocházejí především z dolů na Karvinsku a převažuje v nich flóra. Karbonskou faunu z průzkumných vrtů a dolů české části hornoslezské pánve nasbírali v letech 1954–1990 František a Milada Řehořovi; kolekci flóry ze stejného období sestavila Eva Purkyňová. Celá paleontologická sbírka dnes čítá přibližně 22 000 vzorků; její nejvzácnější část tvoří kolekce 148 holotypů flóry a fauny produktivního karbonu – zkamenělin popsaných jako první svého druhu.

Mineralogicko-petrografický sbírkový fond zahrnuje více než 5 000 kusů nerostů a hornin a sestává ze systematické a regionální části. Součástí regionální sbírky je i kolekce leštěných polodrahokamů z Hončovy hůrky zakoupená od Josefa Valáška.