Site-specific projekt pro Winternitzovu vilu vychází ze vzpomínek vnoučat na jejich babičku Jenny Winternitzovou. Je to první inscenace projektu Jedl dílna, který dává příležitost začínajícím mladým umělcům pod supervizí tvůrců Jedlu.
Vila, kterou si židovská rodina Winternitzových nechala v roce 1932 postavit od Adolfa Loose, se za druhé světové války dostala do rukou nacistů. Rodina byla poslána do koncentračního tábora; Josef Winternitz se synem Petrem zahynuli, přežila Jenny s dcerou Suzan. Po válce se do vily nevrátily - komunisté budovu zestátnili a zřídili v ní mateřskou školku.
Děj se odehrává v 50. letech, kdy se vila pod rukama mladých komunistů právě mění v mateřskou školku pro „děti pracujících žen“. Jenny Winternitzová se poprvé od vystěhování vrací na jeden večer: tajně se vloupá s kamarádkou Labuťovou, odbornicí na duchařské seance, aby si na zahradě natrhala třešně a našla odpověď na tu nejdůležitější otázku.











