Racek

Je horko. Všechno se stává vyčerpávajícím a lepší by bylo neřešit vůbec nic. Jenže Nina chce být herečkou, Treplev hledá nové formy v umění, Arkadina se odmítá smířit se svým věkem a Trigorin nenachází inspiraci ke psaní. Každý po něčem touží - a neúprosné vedro probouzí vášně i bezpodmínečná zamilování. Touha ale zůstává nenaplněná a všichni se znovu a znovu vracejí k melancholii, stagnaci a představě jiného, možná lepšího života.

Inscenace otevírá téma odvahy i neschopnosti objevovat různé podoby vztahů: fatální zamilovanosti, jednostranné touhy, potřeby být milován i představy, že štěstí přijde s někým jiným. Co nám může dát moderní láska? Dokážeme milovat i někoho jiného než sami sebe?

Herecký a režijně-dramaturgický kolektiv HaDivadla hledají v Čechovově textu témata, která se navzdory více než stoleté vzdálenosti od vzniku hry stále vracejí: touhu po lásce, uznání, změně i jiném životě.