Svou první hlavní roli získala v roce 2004 ve filmu Ta divna splitska noć režiséra Arsena Antona Ostojića. Již touto rolí si Marija Škaričić vysloužila chválu za věrný portrét heroické závislosti a titul nejtalentovanější chorvatské herečky. Formální uznání tohoto statusu zajistila porota sarajevského festivalu v čele s Mikem Leighem, která jí v témž roce udělila Sarajevské srdce, prestižní cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Nový herecký vzlet zaznamenala v jednom z největších chorvatských komerčních úspěchů, filmu Što je muškarac bez brkova (2005) režiséra Hrvoja Hribara. Její energická interpretace ochranitelské, poněkud hrubé a surové starší sestry Ljubice se stala racionálním protipólem ústředním postavám a dodatečně prohloubila dramatický rámec děje. V roce 2006 se vrátila do Sarajeva a podruhé si z tamního festivalu odnášela Sarajevské srdce za nejlepší ženskou roli ve filmu Gospođica režisérky Andrey Štake.
