Vernisáž výstavy – Milada Schmidtová Čermáková: „Ukládat své sny a touhy do obrázků, do slov…“
Milada Schmidtová Čermáková (1922-2015) patří k nejautentičtějším malířkám středoevropského umění druhé poloviny 20. století. Za života byla její tvorba prakticky neznámá; až v posledních letech začíná být nově zhodnocována a zařazována do domácího i zahraničního kontextu. Reflektovala válečnou úzkost, existenciální pocity člověka vyloučeného mimo komunitu, tvůrčí posedlost i smíření v krajině.
Jako mladá žena se pohybovala v okruhu umělců zlínské Školy umění a vytvořila Válečný cyklus, surrealistickou kreslenou reflexi války a smrti přítele Václava Chada. V roce 1946 jej vystavila v Praze a vezla i do Paříže, kde ale zájem vzbudily jen obrazy její matky, naivní malířky Natálie Schmidtové. Sama byla poté přehlížena a žila v ústraní na Českomoravské vrchovině. Živila se jako včelařka, malovala portréty, krajiny a cykly Hlavy a Postavy, které zůstávaly neviděné. Většinu tvorby nepojmenovávala ani nedatovala; tradovalo se, že mnohé zničila. Trpěla psychickými problémy a žila osaměle.
Prvních menších samostatných výstav se dočkala až v letech 2013-2017. Podle odborníků je její dílo jedním z nejvýznamnějších a nejpřekvapivějších příspěvků k českému poválečnému umění.











